Hodně lidí vůbec neví, kolik by měli utratit za telefon, a tak si na něj půjčují. Levný ale nechtějí, stydí se za něj

Telefon je nedílnou součástí každodenní života mnoha lidí, včetně mého, ale základna uživatelů se pochopitelně hodně různí. Nechci nikomu říkat, co si má nebo nemá kupovat, spíše si pokládám otázku, proč si někteří lidé kupují telefon, který z většiny nevyužijí? V redakci Mobify se shodujeme, že je logické, že ne každý má příjem na nejlepší smartphone na trhu, ale stydět by se za to neměl.

Někteří se kvůli telefonu klidně zadluží

Já jsem byl otcem vždy veden k tomu, že na co si neumím vydělat, to ať si nekupuji – když od toho odečteme například bydlení, vybavení domácnosti a auto na dlouhodobou půjčku, tak s tím souhlasím. Přijde mi docela zbytečné si půjčovat na něco jako telefon, ačkoliv i ve svém okolí vidím, že s tím někteří nejenom nemají problém, ale dělají to opakovaně co dva roky.

Například takový nejnovější iPhone stojí běžně kolem 25 000 Kč, což je zkrátka cena, která stále převyšuje měsíční mzdu mnoha jednotlivců. A právě ti si potom sjednávají na telefon úvěr, který často splácí dva roky. V tomto případě lze ještě říci, že jde o „dobrou investici“, jelikož jim jistě vydrží i pár let poté. AndroidAuthority uvádí, že to je běžně i 5 let.

Horší to je v případě jiných telefonů, typicky „androidích“, které sice také mohou fungovat, ale není to pravidlem (třeba můj starý Samsung Galaxy A71 je teď v rodině 5 let a pořád funguje v pohodě, i když vím, že je o něco pomalejší než dříve). Jinými slovy, pokud není silný předpoklad, že bude telefon fungovat a vyhovovat i po splacení úvěru, nedává mi smysl.

Když se ohlédnu cca 10 let zpět, kdy jsem pracoval ve fabrice, tak si kolegyně přinesla nový iPhone, kvůli němuž chodila několik měsíců na přesčasy a ještě na brigády, prakticky se mu obětovala. Sice to nechápu, ale cením, že si na něj nepůjčila – tak jako druhá, která se upsala na tři roky s tím, že více splácet nechtěla. To už mi přijde jako hazard.

Přece jenom jde o spotřební zboží, které bude po třech letech zastaralé, i když se jedná o ten nejlepší model, jaký aktuálně seženete. Já jsem si místo toho kupoval telefony kolem 3 000 Kč, a stačily mi – ostatně jsem na nich dělal totéž, co kolegyně – chatoval, poslouchal hudbu, brouzdal po internetu. Ony tedy potenciál mobilu ani nevyužily.

Ale jak jsem zmiňoval, každý ať si kupuje, co chce – jenom si myslím, že je zbytečné si kupovat drahý telefon, aby člověk díky němu zaujal nějakou pózu – opět se nechci nikoho dotknout, ale když to napíši natvrdo, tak drahý telefon neznamená, že bude člověk vnímán okolím jinak, jako někdo „bohatší“, natož třeba kolegy v práci, kteří vědí, kolik vydělává.

Kolik byste skutečně měli za mobil utratit

Je to hodně individuální, ale částka by se měla odvíjet od vašich příjmů a celkové finanční situace. Například majetní lidé se neptají, kolik by měli utratit, ale kolik chtějí utratit, uvádí AndroidAuthority, což dává smysl – je jim to zkrátka jedno, mohou si to dovolit a nezpůsobí jim to žádné potíže. Naopak lidé s nižším příjmem by měli rozmýšlet.

Osobně jsem názoru, že by měl člověk vydat max. 30 % svého měsíčního příjmu – tedy pokud činí v čistém 30 000 Kč, cena telefonu by měla být do 10 000 Kč. Nejdůležitější nicméně je, jaké má celkové výdaje a kolik mu zbývá, stejně jako, co od něj vlastně člověk očekává – nejlepší fotoaparát pochopitelně v mobilu za „trojku“ nebude.

Ale jak jsem už vysvětloval, osobně mi nedává smysl, abych si kupoval drahý telefon jenom proto, abych ho měl. Je ale v pořádku, pokud si ho někdo i s nižším příjmem pořídí třeba proto, že mu ty peníze chybět nebudou a například rád hraje hry. To je každého věc. Nicméně si myslím, že by drahý telefon neměl být v životě prioritou.